Září 2009

AC/DC - You shook me all night long

29. září 2009 v 19:19 | ZERO

Nikdy my žádná kapela nechyběla tolik jako AC/DC. Vždyť už jsem je skoro půl roku neposlouchal. A je to dobře, aspoň se my to zase líbí. :-) doufám že někomu z vás taky.


Xavier Baummaxa - Nazijazz

29. září 2009 v 0:39 | ZERP

Tata Bojs - Jaro

29. září 2009 v 0:34 | ZERO

Tata Bojs - Virtuální duet

29. září 2009 v 0:32 | ZERO

Green Day - Kno Your Enemy

29. září 2009 v 0:15 | ZERO

Methushela

28. září 2009 v 22:34 | ZERO

Billy Corgan - Always

28. září 2009 v 22:31 | ZERO

The beginning is the ends is the beginning (živě)

28. září 2009 v 22:28 | ZERO

Na amatérské záběry dobrý obraz a skvělý zvuk.

Tonight Tonigh (živě)

28. září 2009 v 22:26 | ZERO

Další ukázková vystuopení SP.

Disarm (živě)

28. září 2009 v 22:24 | ZERO

Je pravda že Disarm asi zkazit ani upravit nejde, neviděl jsem jediný její špatný záznam. Díky bohu za ní.

Bullet With Butterfly Wings (řivě v Tokyu)

28. září 2009 v 22:21 | ZERO

Já vím, tuhle písničku tu mám několikrát ale to proto že jsem nemohl najít dobrou živou verzi. Ale tahle je z živých asi nejllepší, stejně většinu písni Smashing Pumpkins radím z CDčka. Bohužel naživo písně až moc upravují až většinou ani nejjdou pznat, škoda. :-(

Blank Page (živě)

28. září 2009 v 22:17 | ZERO

Nick Cave - Into my arms

28. září 2009 v 22:12 | ZERO


Nick Cave a Shane MacGovan - What a wanderfull world

28. září 2009 v 22:10 | ZERO

Lepší verzi týhle písničky jsem neslyšel. Kam se hrabe originál.

Nick Cave a Kylie Minogue - Where the wild roses grow

28. září 2009 v 22:05 | ZERO

Kylie Minogue fakt nemusim ale v kombinaci s Nickem Cavem je skvělá. :-)

Novým Roe Deer to pořád šlape

26. září 2009 v 18:03 | ZERO

Anro, Roe Deer hrají pořád. I bez Emy Brabcové A Filipa Míška kteří opustili i jejich další kapelu, Khoiba. Roe Deer jsou tu ale pořád, a pořád mají co ukázat. To dokazuje i jejich nový singl You Really Got Me což je coververze od Kinks známá ale spíše od americkývh Van Halen.

Bon Scott

26. září 2009 v 17:49 | ZERO |  živí mrtví

Ronald Belford byl ve Skotsku narozený australský zpěvák. Narodil se v obci Kirriemuir ve Skotsku a jeho rodina se v roce 1952 přestěhovala do Melbourne v Austrálii. Scott je znám především jako zpěvák hard rockové kapely AC/DC, ve které působil od roku 1974 až do své tragické smrti v roce 1980. Jako oficiální důvod Scottovy smrti byla uvedena otrava alkoholem. V kapele jej nahradil Brian Johnson a ještě téhož roku s kapelou vydal album Back in Black, které bylo poctou Scottovi a stalo se komerčně nejúspěšnějším hard rockovým albem všech dob.

Chystá se o něm prý i film ale to je tal jediná nformace co z téhle oblasti mám. Jako fanoušek AC/DC si to ale určitě nenechám ujít.


Příště: John Lennon (Beatles)

Jim Morrison

26. září 2009 v 17:43 | ZERO |  živí mrtví

Vlastním jménem James Douglas Morrisson. Později si nechal ze svého jména odstranit jedno ,,s". Jeho otec byl námořní důstojník a to znamenalo neustále stěhování z místa na místo. Jeho matka Clara byla hlavou rodiny, jelikož otec neustále nebyl doma. Oba rodiče byli velmi konzervativní a Jimy s nima nevycházel dobře. Později dokonce na otázku co je s rodiči odpověděl, že zemřeli, ikdyž to nebyla pravda. Měl dva sourozence Andyho a Anne. Odmaturoval v Alexandrii ve Virginii. Roku 1964 začal studovat v LA na filmové fakultě. Jim však, po neúspěchu, opustil zklamán školu a v létě roku 1965 potkal Raye Manzareka. Na Venice Beach v L.A. mu Jimy zaspíval píseň Moonlight drive. Ray byl nadšen a vznik kapely, jejiž název měl Jim dávno vymyšlený, na sebe nedal dlouho čekat. The Doors utvořili zpěvák Jim Morrison, klávesista Ray Manzarek, kytarista Robby Krieger a bubeník John Densmore.

Jima silně ovlivnila beatnická filozofie života. Miloval Kerouaka a snil o životě Neala Cassadyho hrdiny románu Na cestě. (Dean Moriarty) Psal také poezii (ovlivněn Nietzschem), kterou pak na vlastní náklady vydával.Mladé publikum ho zbožňovalo. Soudy vedly mnoho sporů o přiznání jeho otcovství. Měl spousty milenek mezi něž patřila například Janis Joplin nebo šéfredaktorka rockového časopisu Patricia Kennaly, kterou si dokonce vzal. Jeho životní láskou však byla Pamela Courson. Byla to jeho ,, vesmírna družka" jak ji s oblibou nazýval.

Vystoupení The Doors byly neuvěřitelným zážitkem. Jim neustále zasahoval do rytmu hudby a celé koncerty spíše připomínaly něco nadpozemského. Mnohokrát se dostal do konfliktu se zákonem. Bral velice hodně halucinogenních látek nejvíce LSD, což spůsobilo jeho obsesi smrti, kterou trpěl. Holdoval také alkoholu a nosil kožené kalhoty s dírou na zadku, které se později po jeho smrti staly symbolem rockových kapel.

Časté koncertování a divoký život ruinovaly jeho zdráví. Měl až pokrk toho, že lidé chodí na jeho koncerty kvůli jeho osobě a ne kvůli jeho hudbě a textům. Nechal se zarůst vousy a velice přibral. Jeho alkoholismus se stále horšil.

V roce 1971 se opět vrátil Pamele a společně se rozhodli odjet do Paříže, kde měl v plánu psát poezii a odpočívat po nahrávání posledního alba L.A. Woman. Album L.A. Woman se rozhodli natočit ve své staré zkušebně na místě, kde před lety začínali. Celé album je nahrané naživo a skoro celé najednou.

Třetího července 1971 v Paříži James Douglas (Jim) Morrison umíra. Jeho smrt je dodnes obestřena tajemstvím. Byl nalezen ve své vaně. Jako příčina smrti byla oficiálně uvedena srdeční zástava, hypotéza, že šlo o předávkování drogami, nebyla jednoznačně potvrzena. Někteří lidé si myslí, že se jen uklidil do ústraní a stále žije. Avšak tato verze je nepravdivá. Hudba skupiny The Doors je i v dnešní době kritiky hodnocená jako nesmrtelná.

Vyníkající je i film Olive Stonea kde si Jima zahrál Val Kilmer který zde skutečně zpívá a vypadá jako Morrison. Všem fanouškům Doors doporučuju. A nejen i fanouškům.


Příště: Bon Scott (AC/DC)

Sid Vicious

26. září 2009 v 17:37 | ZERO |  živí mrtví


Simon John Ritchie (10. května 1957 - 2. února 1979), lépe známý jako Sid Vicious, byl anglický punk rockový hudebník a basový kytarista skupiny Sex Pistols. Zemřel na předávkování drogami v 21 letech.


ŽIVOT
První roky


Ritchie se narodil v Londýně manželům Johnovi (granátnická garda) a Anne Ritchie. Jeho otec odešel krátce po jeho narození. Během jeho prvních let se se svojí matkou přestěhoval do španělského ostrova Ibiza, kde se údajně živila prodáváním drog. Dvojice se později přestěhovala zpět do Anglie, kde si Anne vzala Christophera Beverleyho a poté se v roce 1965 usadili v Kentu, Aglii.

Jeho nevlastní otec zemřel za půl roku a Ritchie a jeho matka žili do roku 1968 v pronajatém bytě v Tunbridge Wells, kde navštěvoval Sandown Court School. V roce 1971 se pár přestěhoval do Hackney ve východním Londýně.

Ritvhie řekl Lemmymu Kilmisterovi v rozhovoru pro hudební časopis Mojo, že ve čtrnácti letech prodával LSD na koncertech rockové skupiny Hawkind.

Od roku 1974 začal užívat drogy nitrožilně se svojí matkou, zvláště amfetamíny. Od roku 1975 si začal ubližovat a vystavovat své protisocální přesvědčení. Část jeho povahy souvisela s tím, že v té době napadl důchodce.

Sid Vicious
Ritchie, který byl popisován svými vrstevníky jako "hubený ale příjemný", přijmul umělecké jméno "Sid Vicious", které vzniklo z ironického vtipu Johna Lydona, jenž měl křečka "Sida", který zřejmě Sida kousl a následovně jím byl přezdívaný Vicious (zvrácený, zlý, zvrhlý). Také se dále udává, že jméno Vicious vzniklo z písníčky od Lou Reed, stejného jména. Ačkoliv Simon bylo jeho první jméno, často se uváděl jako "John". Tehdy squattoval s Johnem Lydonem, Johnem Wardlem (Jan Woble) a Johnem Greyem. (Čtyřka byla někdy označována jako Čtyři Johnové). Sid se údajně snažil srovnat mediální výmysly okolo jeho dospívání a jeho jména, ačkoliv to John Lydon (Johnny Rotten) údajně okomentoval slovy: "Sid nemohl najít cestu ven z pytlíku chipsů".

Bromley Contingent, Flowers of Romance a Banshees
Vicious začal svojí hudební kariéru jako člen skupiny Flowers of Romance, spolu se zakládajícím členem skupiny Clash, Keithem Levenem (který později spoluzaložil "popistolovský" projekt Public Image Limited). Uvolnil společnost s Bromley Contingent, modu avant-gardy, která následovala skupinu Sex Pistols a hrál na bubny spolu se Siouxie and the Banshees na jejich známém prvním vystoupení v 100 Club Punk Festival v londýnské Oxford Street.

Podle fotografa skupiny, Dennise Morrise, byl Vicious "ve skutečnosti stydlivá osoba", ale Sid byl proslulý hlavně díky své násilnické násilnické osobnosti. Prí představení v 100 Club Punk Festival byla hozená sklenice od piva na sloup a uhodila dívku, která následovně oslepla na jedno oko. Ritchie je obecně považován za zodpovědného, ale nikdy se to neprokázalo. Na stejné události napadl reportéra časopisu NME, Nicka Kenta, motorkářským řetězem a na jiné akci v londýnském nočním klubu ohrožoval DJ BBC a zpravodaje hudebního pořadu Old Grey Whistle Test, Boba Harrise.

Sex Pistols
Sid, známý jako "hlavní fanoušek Sex Pistols" a blízký přítel zpěváka Johnnyho Rottena, byl požádán, aby vstoupil do kapely po odchodu Glena Matlocka v únoru 1977. Manažer Malcolm McLaren jednou prohlásil: "Jestliže Rotten je hlas punku, pak Vicious je vzhled punku." Jeho punková osobnost byla daleko více užitečná než jakýkoliv talent pro hraní, takže nebyl slavný pro své hrací schopnosti, ačkoliv měl nějaké vlohy pro skládání, které předvedl ve skladbě "Belsen Was a Gas", kterou složil úplně sám. Biografie skupiny Sex Pistols od Jona Savage, England's Dreaming, podrobně líčí, že většinu basových partů skupiny na pozdějších nahrávkách odehrál kytarista Steve Jones a na pozdějších vystoupeních byl někdy Viciousův zesilovač vypnut. Sid prý musel požádat Lemmyho Kilmistera ze skupiny Motörhead, aby ho naučil hrát na basu se slovy: "Neumím hrát na basu". Kilmisterova odpověd byla (podle Kilmistera samotného): "Já vím". Lydon ve své autobiografii No Irish, No Blacks, No Dogs píše: "Sid nebyl vůbec špatný pro tří-akordové skladby". Sidovo první vystoupení se Sex Pistols bylo 3. dubna 1977 v Screen on the Green v Londýně. Jeho debut zfilmoval Don Letts a objevil se ve filmu Punk Rock Movie.

Nancy Spungen a konec Sex Pistols
Vicious potkal v listopadu 1977 americkou groupie Nancy Spungen a hned spolu začali chodit (Spungen přijela do Londýna hledat Jerryho Nolana ze skupiny Heartbreakers). Byla závislá na heroinu a Sid, který už uvěřil své "Live Fast, Die Young" image, se k ní brzy připojil. Ačkoliv byli hluboce zamilovaní, jejich násilnický a skalnatý vztah měl ničivý dopad na skupinu Sex Pistols. Skupina i Vicious začali viditelně upadat během jejich amerického turné v roce 1978. Pistole se rozešli v San Franciscu po svém koncertě ve Winterland Ballroom 14. ledna 1978. Sid se se Spungen ve funkci "manažera" pustil do solové kariéry, během které vystupoval spolu s ostatními hudebníky včetně Micka Jonese ze skupiny Clash, Glena Matlocka, původního basisty Sex Pistols, Rata Scabiede z The Damned a Jerryho Nolana a Johnnyho Thunderse z New York Dolls.

Smrt Sida a Nancy
Mezitím se Vicious a Spungen uvěznili ve svém vlastním světě drogové závislosti a sebe zničení. Záznam rozhovoru ukazuje pár pokoušející se odpovědět na otázky ze své postele: Spungen je jen stěží souvislá zatímco Vicious upadá do bezvědomí a zpět do vědomí. Potom byl velmi blízko sebevraždě, následovalo předávkování heroinem a musel být na čas hospitalizován. Ráno 12. října 1978 se Sid údajně probudil z drogového omámení a našel Nancy mrtvou, zhroucenou na podlaze koupelny v jejidch pokoji (pokoj č. 100) v hotelu Chelsea v New Yorku. Zřejmě zemřela následkem jediné bodné rány do břicha a vykrvácela. Byl obviněn z její vraždy, ačkoliv řekl, že si nepamatuje, co dělal. Existuje několik teorií, že Nancy byla zavražděna někým jiným, většinou se uvádí, že jedním z drogových dealerů, kteří navštívili jejich pokoj té noci a zahrnuje i možnou krádež jistých předmětů (včetně značného finančního obnosu), které byly prohlášeny za ztracené z pokoje.

Kauce 30 000 $ byla zaplacena společností Virgin Records na žádost Malcolma McLarena. Viciousův plán bylo nahrát album se zbývajícími členy Sex Pistols, Steevem Jonesem a Paulem Cookem, aby si mohl opatřit finance na obhajobu. Byla to kolekce cover verzí zahrnujících (podle McLarena) White Christmas a Mack the Knife. Podle Paula Cooka je dále možné, že album byla kolekce oblíbených Sidových skladeb a byly by tam obsaženy i hity od The Stooges, The Ramones, The New York Dolls a The Heartbreakers. V únoru 1979 se v domě jeho nové přítelkyně Michelle Robinson konal večírek na oslavu jeho propuštění. Sid podstoupil během svého pobytu ve věznici Rickers Island protidrogovou léčbu a byl pravděpodobně čistý. Nicméně na večírku získal od své matky nějaký heroin a byl následujícího rána mrtev, protože si vzal nadměrnou dávku. Dohady trvaly na tom, že Vicious, který nebyl schopný žít bez své milované Nancy, spáchal sebevraždu.

Policejní detektiv Richard Housemanem a spisovatel Alan Parker podali teorii v dokumentu televize Discovery, Final 24, naznačující, že Sidova matka byal zodpovědná za podání osudné nadměrné dávky heroinu. Jelikož byla pravidelná uživatelka heroinu, domnívají se, že podání smrtelné dávky bylo úmyslné.

Sidova matka zavolala po jeho smrti Deborah Spungen, matce Nancy, aby jí požádala o povolení pohřbít svého syna vedle Nancy, ale Deborah Spungen odmítla. Existují pověsti o tom, co se stalo s Viciousovými ostatky, ale jeden z nejrozšířenějších bájí je, že později jedné noci, "Sidova matka přelezla zed hřbitova, kde byla Nancy pohřbena a rozptýlila Sidův popel po jeho milované, aby spolu mohli být navždy".

Podle časopisu Guardian "je pravděpodobnější, že Sidova máma přijela zpět na letiště Heathrow s jeho ostatky. Malcolm McLaren tvrdí, že je převrhla v letištní hale, proto vymyšlený mýtus, že Sidova esence je unášena skrz větrací otvor a pohybuje se mezi cestujícími".

Album Sid Sings vydala po jeho smrti společnost Virgin Records. Byla to kolekce většinou cover verzí nahraných na jeho živých vystoupeních v Max's Kansas City v září 1978. Skladby obsahují "C'mon Everybody" a "Something Else" od Eddieho Cochrana spolu s materiálem Iggyho Popa a Johnnyho Thunderse a ztvárnění skladby "My Way" od Paula Anky a Franka Sinatry. Neobyčejný záznam vystoupení Viciouse v Paříži poskytl závěrečnou scénu pro film Juliena Templa Rock'n'Roll Swindle. Dále album obsahuje cover verzi skladby "Born to Lose" od Heartbreakers, která byla natočená na posledním britském vystoupení Sex Pistols v Ivanhoe's ve městě Huddersfield na Štědrý den roku 1977 s Viciousem za mikrofonem.


Doporučuju vám film Sid a Nancy kde Sida výborně stvárnil vyníkající Garry Oldman.


Příště: Jim Morrison (Doors)